Den dvacátýšestý - 75

13. dubna 2017 v 20:59 | Rozkvetlá louka |  100 dní do předpokládaného termínu porodu
Pořád si říkám, jaký to bude až nastane den 50tý. Že už budu v půlce posledních sto dní a ono to je za chveličku. Člověk by pořád někam ten čas hnal a pak se najednou začne překlenovat do fáze kdy by ho chtěl zastavit.
Luboš má pořádnou kocovinu. Taky usínal když jsem ho přivezla v křesle. Chudák by dneska jen spal a my se místo toho vrhli na mytí a třídění kuchyně. Jenže ono to je težký. Oba se shodnem na tom, že se procházíme barákem a neustále vizualizujem změny které zde chcem provést.
Na většině věcí se shodnem a už to tu začínáme přijímat jako své království. Už nejsme na návštěvě. Jsme doma a chcem pro to udělat co nejvíc. Vybíráme podlahy, oslovujem umělce a za pár chvil to tu uplně překouzlíme.
Tedíkova přítomnost už je taky v prostoru znát a nemůžu se dočkat příštích pár let. Uteče to jako voda, to je mi jasný, ale my dva se dokážem bavit uplně kdekoliv a tak pochybuji že bychom odchodem prcka do školky zabředli k nudě a prudě.
Budem se bavit dál. Až to dalekého stáří a mnohem dál. A jednou to tu celý potomstvu necháme a utečem se chovat jako blázni někam k moři. Na to už se taky těším.
Jožinka se už zase mrouská, příští cyklus jí už musíme pomoci operací. Chuděra by určitě chtěla koťata, ale podmínky adopce jsou striktní.
Počasí furt stejný. Už mě trochu nudí svou monotóností. Sníh slezl, ale stále je zima. Včera jsem koupila na stůl květiny, tak snad to vzívání Jara napomůže.

---
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama