Den devatenáctý - 82

13. dubna 2017 v 20:09 | Rozkvetlá louka |  100 dní do předpokládaného termínu porodu
Tak máme za sebou první týden posledního trimestru. Jestli vypovídá o tom jaké to finále bude, tak se máme na co těšit.
Nehodnotila bych to nijak tragicky, ale už to není takové lehárko. Tělo se připravuje k porodu. Břicho bolí, záda bolí, spaní bolí.
Ale je to všechno takový jen lehce nepříjemný. Nic co by se nedalo vydržet nebo vyloženě obtěžovalo.
Jestli jsem doteď dokázala těhotenské symptomy hodit za hlavu, tak nyní už to tak snadné nebude. Vypadá to, že se asi naučím přes den si schrupnout. (nenaučila - zpětná poznámka)
Dneska jsem na chvilku zalehla a bylo to teda nádherný. Venku byl opět cítit náznak jara a tak jsem otevřela dokořán okno a přizvala do postele celou naší smečku.
Poslouchali jsme ptáky, Luboš si četl, kočka seděla v okně a bába spala mezi náma. Uplně jsem v tu chvíli cítila jaké šťastné momenty na nás na jaře čekají až takhle budeme ležet a odpočívat s mimčem.
Svítilo sluníčko a vypadalo to kouzelně až do samotného západu. Když byla tma, usnula jsem i já. Zhruba v sedm jsem se vzbudila a dali jsme si s Hanym film Jackie Brown.
On spal po filmu jak zabitý, já posilněná spánkem funěla a ještě se nějakou dobu převalovala. To spaní asi bude těžší a těžší. Ale bez čeho bych to nedala, je kojící polštář. Pořídila jsem nám ho už někdy v prosinci a nemůžu bez něj být.
Takže mě nebolí ani tak záda, nebo břicho ale vzbudím se vždy když mám přeleženou ruku a otočím se na druhou stranu.
Čůrat už teda nechodím jen dvakrát, třikrát ale dneska jsem byla minimálně čtyřikrát. Ale aspoň mám trénink k nočnímu vstávání.
Ale měla jsem dneska pocit, jakoby jsem Teddyho otočila. Vím že už sahá dál jak nad pupík a celý den jsem měla pocit jakoby děloha byla mnohem níž. Až jsem byla vyděšená jestli mi neklesá břicho.
Tak jsem si lehla na bok a pokusila se ,,narovnat" a břicho vystrčit. Pořádně se nadechnout a překonat pnutí. A ejhle. Najednou jsem dítě cítila až těsně pod žebry.
Když jsem pak googlila, zjistila jsem že už v 29 týdnu je možné otočení hlavičkou dolů které už zůstane. Teodor už nemá tolik místa, je to cítit v pohybech. Není jich míň, ale už to nejsou takové otřesy.
Před tím jakoby se nožičkama odrazil od stěny břicha a narazil do dělohy ale to už teď necítím. Jsem zvědavá kdy ucítím první ručičku, nebo nožičku. (cca 36 týden - zpětná poznámka)
Obleva! Konečně trochu ,,teplo".


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama